Mechtilde Lichnovská

Mechtilde Lichnovská byla hraběnkou, manželkou knížete Karla Maxmiliána Lichnovského, ale především známou německou spisovatelkou.

Narodila se 8. března 1879 v Schönburgu (v Bavorsku), do vznešeného rodu Arco - Zinnenberg. Byla tak třetím dítětem, které se narodilo hraběti Maxmiliánovi von und zu Arco - Zinnenberg a baronce Olze von Werther.[1] [2] [3]

Mechtilde měla osm sourozenců - šest sester a dva bratry[4]. Její sestra Helene, s kterou Mechtilde jako dívenka navštěvovala internátní školu, uzavřela sňatek se známým sochařem Hansem Albrechtem Harrachem. Její mladší sestra Irene trpěla schizofrenií a zemřela roku 1917 ve věku 33 let v sanatoriu u Mnichova. Její sestra Anna se provdala za hraběte Rudolfa Marogna - Redwitze, který vystupoval proti Hitlerovi, a proto byl 20. července 1944 popraven. Co se týká Mechtildiných bratrů - starší bratr Nikolaus se stal diplomatem a mladší bratr Alois zdědil zámek Schönburg, ve kterém pokračoval v otcově zálibě. Hrabě Maxmilián Arco - Zinnenberg choval na statku, který získal sňatkem s baronkou Olgou von Werther, vzácné plnokrevníky.[5]

Mládí

Už odmala byla Mechtilde pečlivě vychovávaná. Díky jejímu původu se jí dostalo kvalitního vzdělání. Ve svých třinácti letech se se svou sestrou Helene začala vzdělávat v internátní škole Sacre Coeur v Riedenburgu - oblast Bregenzu, v Rakousku[6]. Škola byla určená dívkám a sloužila k přípravě do života. Dívky se vzdělávaly v oblasti umění, hudby a vědy, aby poté byly ve společnosti uznávané[7]. Mechtilde se ubírala uměleckým směrem. Naučila se perfektně ovládat cizí jazyky, a to francouzštinu, angličtinu a samozřejmě i němčinu, které se jí v budoucnu velmi hodily[8]. Vzdělání věnovala spoustu času, bylo pro ni velmi důležité. Zabývala se také četbou knih. Právě v této době se začaly projevovat Mechtildiny první umělecké ambice[9]. Mimo jiné uměla také vyšívat, hrát na piano a chovat se ve společnosti.

Mezi svým 17. - 25. rokem střídavě pobývala v Schönburgu a v Mnichově. Od roku 1899 trávila několik měsíců v roce v blízkosti své sestry Heleny Harrachové ve Ville Ridolfi v Mnichově. V té době se také spřátelila se studentem medicíny - Vilémem Freiherrnem von Stauffenberg, ze kterého se později stal soukromý docent mnichovské psychiatrie.[10]

Zasnoubení

Dne 19. února roku 1901 se Mechtilde ve svých 22 letech zasnoubila s anglickým důstojníkem - Ralphem Hardingem Petem[11]. Z důvodu snoubencova nešlechtického původu nepřistoupila Mechtildina rodina na sňatek a jejich zásnuby byly zanedlouho zrušeny[12].

Sňatek

Mechtilde se se svým nastávajícím - Karlem Maxem Lichnovským - potkala ve Florencii[13]. Právě na místě, kde měla její sestra s hrabětem Harrachem letní sídlo. Toto setkání neproběhlo náhodně, bylo dopředu naplánované[14]. O necelé dva měsíce později byly oznámeny zásnuby[15]. Svatba Mechtilde Arco - Zinnenberg a Karla Maxe Lichnovského proběhla v létě roku 1904 a to na několikrát[16]. První a zároveň největší svatbu měli v Mnichově, v nevěstině bydlišti[17]. Druhá svatba s menším obřadem proběhla v hradecké kapli s rodinou Lichnovských[18]. A poslední svatba se konala na zámku v Chuchelné u nynějších česko-polských hranic[19]. Nutné podotknout, že věkový rozdíl mezi Mechtilde a Karlem Maxem byl poměrně velký, činil 19 let, ale i přesto tvořili krásný pár[20].

Karel Max Lichnovský jakožto šlechtic a německý diplomat vlastnil spoustu panství. Mechtilde tak po sňatku se svým manželem pobývala na zámcích v Hradci nad Moravicí, Chuchelné a Křižanovicích.[21]

Děti

V roce 1905 se novomanželům narodil první syn Vilém, o jehož kmotrovství se přihlásil císař Vilém II.[22]. Manželé Lichnovští se začali po nějaké době s císařovými názory rozcházet, a proto svého syna oslovovali "Wulli"[23]. O rok později přibyla do rodiny také dcerka Leonore. Její jméno má odkazovat na Beethovenovu skladbu. Mechtilde sama prohlásila, že předehra této skladby je kmotrou její dcery.[24] I přestože měl pár už dvě děti, jejich společného koníčku, jímž bylo cestování, se nevzdali. V jarních měsících roku 1907 se rodina vypravila svým automobilem na dovolenou po Francii a Španělsku[25]. Není však jasné, jestli se dovolené účastnily i jejich děti. Jako poslední, tři roky po svatbě, přišel na svět druhý syn Michael[26].[27]

Mechtilde dosáhla vynikajícího vzdělání, a to stejné chtěla dopřát i svým dětem. Zpočátku se děti učily v prostředí domova pod vedením domácích učitelů, ale po dovršení 11 let byly poslány do internátních škol[28]. Mechtilde velice lpěla na důsledné výchově dětí, ale i přesto měla se všemi dětmi velmi dobrý vztah.

Pobyt v Londýně

Mezi lety 1909-1910 se spřátelila s hrabětem Hermanem Keyserlingem, se kterým udržovala písemný kontakt až do roku 1946, ale nikdy se osobně nepotkali.[29]

Je známo, že Mechtilde byla velmi společenská a umělecky nadaná, proto se není čemu divit, že roku 1909 byla jmenována čestnou dámou řádu Maltézů.[30]

V roce 1912 se Karel Max Lichnovský stal německým velvyslancem ve Velké Británii[31]. Mechtilde plnila svou roli manželky, a knížete do Londýna následovala. Jejím úkolem bylo reprezentovat svého manžela, udržovat umělecké kontakty, setkávala se s anglickými spisovateli - např. s Georgem Bernardem Shawem, Rudyardem Kiplingem nebo s Virginií Woolfovou[32]. Mechtilde měla také v oblibě výtvarné umění a podporovala zejména britské začínající malíře, ale i malíře jako Pabla Picassa[33], Maxe Liebermanna nebo Oskara Kokoschku[34].

Po dvou letech se Karel s Mechtilde vrátili do Německa. Rodina žila střídavě v Berlíně a Chuchelné.[35]

Přátelství s umělci

Mechtilde navázala přátelství s německým spisovatelem Heinrichem Mannem a rakouským spisovatelem Karlem Krausem, který pravidelně pobýval na zámku v Chuchelné. Mechtilde zhudebnila Couplets von Nestroy a Karl Kraus jej pak přednášel.[36]

Roku 1916 se Mechtilde dozvěděla, že se známý rakouský malíř Oskar Kokoschka vrátil z fronty zpět do Berlína[37]. Neváhala a hned ho kontaktovala, aby namaloval její podobiznu[38]. Malíř samozřejmě souhlasil, jelikož tím získal možnost výdělku[39]. Mechtilde si nevybírala umělce jen kvůli jejich společenské pozici a slávě, ale zejména je chtěla finančně podpořit. Snažila se podporovat začínající umělce, ale také ty, kteří se kvůli válce dostali do finančních problémů.[40] Taková byla Mechtilde, velmi laskavá a empatická.

Kněžna Lichnovská byla velmi nadaná spisovatelka, proto spolupracovala se svým manželem na jeho díle - Meine londoner Mission[41] - Moje londýnská mise (1917). Toto dílo mělo sloužit pouze k soukromým účelům, ale bohužel se dostalo na veřejnost[42]. Karel Max Lichnovský byl na základě tohoto spisu vyloučen z pruské panské sněmovny[43]. Mechtilde se snažila svého manžela v této době co nejvíce podporovat.

Sidonide Nádherná z Borutína - zámecká paní Vrchotových Janovic - byla jednou z Mechtildiných nejbližších přítelkyň[44]. Obě ženy se po dobu svého života pravidelně setkávaly.

Při koupání ve Vltavě v srpnu roku 1921 se Mechtilde dostala do vodního víru a málem se utopila. Na její záchraně se podílel Karl Kraus, Sidonie Nádherná a její bratr Charlie. Karl Kraus pak na tento námět vytvořil báseň - Auf die wunderbare Rettung der Wunderbaren - Zázračná záchrana zázračné.[45]

Období 1928-1939

V roce 1928 Karl Max Lichnovský zemřel. Mechtilde měla různé zdravotní problémy, musela také navštěvovat ozdravné lázně.[46]

Spor s Vilémem (1928-1929)

Spor mezi kněžnou a jejím synem Vilémem začal těsně po manželově smrti v břenu 1928. Celá jejich nesrovnalost byla řešena přes jejich právní zástupce. Karel Max Lichnovský před svou smrtí odkázal několik věcí do vlastnictví své ženy. Zbytek měl tedy zdědit nejstarší syn Vilém. Ale nastaly problémy ohledně majetku gobelínů, které Mechtilde její muž daroval, ale Karel je údajně poté chtěl prodat, aby mohl splatit své dluhy, a proto je požadoval i syn Vilém. Kníže tyto gobelíny koupil v Mnichově. Když se ale dostal do finančních problémů, domluvil se se svou ženou, že část gobelínů prodají, aby splatili dluhy. Ale dostavily se komplikace a obchod nakonec realizován nebyl. Rodina Lichnovských se dostala do finančních problémů po skončení 1. světové války a vzniku nástupnických států ve střední Evropě. Jejich majetek se rozprostíral na území tří států - ČSR, Německa a Polska, ale byl ve značné míře vyvlastněn, a rodina tak musela platit dědickou daň všem třem státům.[47]

Spor Mechtilde s Vilémem skončil rok poté, ale není známo, jak byl vyřešen.[48]

1928-1939

Mechtilde trávila většinu roku v krásné Vile des Fleurs (= květina) na Francouzské Riviéře, kterou koupila se svým společníkem. V tomto prostředí se věnovala především své literární činnosti, ale i přesto byla stále v písemném kontaktu se svou rodinou, zejména s prvorozeným synem Vilémem, který zdědil panství po svém otci. Občas také cestovala do Mnichova, Paříže ale i do Chuchelné.[49]

V červenci 1937 se Mechtilde náhodně potkala se svým snoubencem z mládí - Ralphem Hardingem Petem. O pět měsíců později se vzali, a Mechtilde tak získala britské občanství.[50]

Půl roku 1939 strávila Mechtilde u svého nejmladšího bratra Aloise v jižní Africe, kde navštívila jeho farmu a hřebčín.[51]

Období 2. světové války a poválečná éra

Během vypuknutí 2. světové války byla Mechtilde v Mnichově na návštěvě u své sestry Helene - hraběnky Harrachové[52]. Všichni byli velice zaskočeni další válkou. Kněžna Lichnovská se snažila o odjezd do Velké Británie, ale úřady jí to zamítly[53]. Byla označena za nebezpečnou cizinku a každou chvíli se musela hlásit u gestapa[54]. Mechtilde Hitlera tak nenáviděla, že nikdy nevyslovila jeho jméno[55]. Mechtilde se tedy vrátila za svým synem Vilémem na Hradec, ze kterého se před příchodem vojsk Rudé armády přemístila na zámek Schönburg společně se synem Vilémem, jeho rodinou a dcerou Leonorou[56]. Po válce okamžitě odcestovala do Londýna a zjistila, že zase ovdověla. Její manžel Ralph Harding Peto za dobu její nepřítomnosti zemřel.[57]

Roku 1950 si ji Bavorská akademie krásných umění v Mnichově zvolila za členku.[58]

Potomci

Vilém i Michael emigrovali do Brazílie a jejich potomci tam žijí dodnes, zatímco Leonore se v roce 1958 odstěhovala do Říma[59]. V Německu vystudovala školu a poté začala pracovat v Římě jako redaktorka východoasijského oddělení FAO (= Organizace pro výživu a zemědělství)[60]. Leonore nikdy žádné potomky neměla.

Smrt

Mechtilde Lichnovská, kněžna, spisovatelka, malířka a umělkyně, zemřela 4. června 1958 ve věku 79 let nedaleko Londýna. Svého manžela tak přežila o třicet let. [61] Pohřbena je na hřbitově v Brookwoodu.[62] Dlouho se o její hrob nikdo nestaral, ale od roku 1990 se o něj stará německá vláda prostřednictvím svého velvyslance v Londýně.[63]

Umění

Mechtilde byla velmi talentovaná a inteligentní žena. Jelikož se ji v mládí dostalo velmi dobrého vzdělání, zabývala se několika uměleckými oblastmi - např. hudební, literární a estetickou. Mechtilde uměla kreslit, malovat, hrát na piano i housle, tančit, zpívat, psát a ráda také jezdila na koni[64].

Mechtilde se přátelila se spoustou významných osobností, které ji dokonce několikrát navštívily na jejích panstvích. Sidonie Nádherná navštívila svou přítelkyni v Hradci společně s dramatikem Karlem Krausem[65]. Mezi Mechtildiny přátelé patřil také německý spisovatel Heinrich Mann nebo Rainer Maria Rilke[66].

Lichnovští měli od roku 1904 v Berlíně byt, který se stal jedním z nejznámějších salónů německého a rakouského kulturního dění.[67]

Mechtilde obdivovala malířské umění. Do její sbírky patřily obrazy Pabla Picassa, Oskara Kokoschky a také Maxe Liebermanna[68]. V roce 1952 během svého pobytu v Londýně chtěla získat Kokoschkovy obrazy zpět, ale nenašly se, avšak dnes jsou uchovány na zámku v Hradci nad Moravicí[69].

Literatura

Mechtilde byla v oblasti literární velice nadaná. Už v mládí na internátní škole se projevily její první spisovatelské ambice[70]. Za svůj život napsala nespočet knih, ale na mnohých se také podílela - např. Meine londoner Mission od Karla Maxe Lichnovského. Některá z jejích děl byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, italštiny nebo finštiny[71]. Do českého jazyka bylo dosud přeloženo jen dílo Gott betet - Bůh se modlí.

• Seznam literárních děl:[72]

• Nordische Zauberringe (1901, Passau) - Nordické čarovné kroužky
• soukromý tisk
• Götter, Könige und Tiere in Egypten (1912, Mnichov) - Bohové, králové a zvířata v Egyptě
• cestopis
• Ein Spiel vom Tod (1915, Lipsko) - Hra o smrti
• drama
• Der Stimmer (1917, Lipsko) - Ladič
• povídka
• Gott betet (1917, Lipsko) - Bůh se modlí
• Der Kinderfreund (1919, Berlín) - Přítel dětí
• divadelní hra - pět dějství
• Geburt (1921, Berlín) - Narození
• román
• Der Kampf mit dem Fachmann (1924, Lipsko, Vídeň) - Utkání s odborníkem
• polemicko - satirická kniha
• Halb und halb (1927, Vídeň) - Půl na půl
• vyprávění o zvířatech (vlastní kolorované kresby)
• Das Rendez - vous im Zoo (1928, Vídeň) - Dostaveníčko v ZOO
• An der Leine (1930, Berlín) - Na vodítku
• Kindheit (1934, Berlín) - Dětství
• Delaide (1935, Berlín)
• román
• Das rosa Haus (1936, Hamburg) - Růžový dům
• povídka
• Der Lauf der As - dur (1936, Vídeň) - As - dur plyne
• Gespräche in Sybaris (1946, Vídeň)
• tragédie
• Worte über Wörter (1949, Vídeň) - Slova o slovech
• eseje
• Zum Schauen bestellt (1953) - Objednáno k pozorování
• esej, próza
• Heute und Vorgestern (1958, Vídeň) - Dnes a předevčírem
• povídky
• La chair faite verbe
• román ve francouzštině
• Der Gärtner in der Wüste - Zahradník na poušti
• napsáno během 2.sv.v. války

Historická komise Bavorské akademie věd vydala svazek - Neue deutsche Biographie, ve kterém je dílo Mechtilde Lichnovské hodnoceno takto (str.445):

"Dílo M. Lichnovské - romány, povídky, eseje, je pro dnešní čtenáře méně přístupné. Forma její "jak led tvrdé" prózy je přísná a odmítavá. S výraznou citlivostí reaguje na rozdíl mezi individuálním vzděláním a všeobecným úpadkem kultury. Ludvík von Ficker zastává názor, že básnířka "prchá ze světa". Avšak právě pro tuto obzvláštní citlivost získává její dílo analytickou sílu, která vynikla nejvíce ve známém díle "Kampf mit dem Fachmann" (1924, 1978). Pro odborníka se jazyk stává nástrojem k získání nadvlády nad lidmi, ne k duchaplnému porozumění mezi lidmi."[73]

Die Dackeln und die Schlange je sbírka Mechtildiných básní, které jsme z němčiny přeložily do češtiny. Tyto básně jsou v německém jazyce uloženy ve Státním okresním archivu Opava.

Die Dackeln und die Schlange Jezevčíci a hadi

1,

>>Wenn ich ausgeh', müsst Ihr beiden "Když musím dnes ven vyjít já,

Jeden Unsinn mir vermeiden; nesmysl ať se vám vyhýbá;

Hütet wohl und brav das Haus ovšem dobře dům opatrujte,

Und geht ja allein nicht aus!<< ven sami nepochodujte!"

>>O nein, o nein << sprachen die Kleinen, Malí řekli: "Ne, ne, ne,

Wie kannst Du so was von uns meinen!?<< kdo o nás pochybuje!?"

Obrázek 6: Báseň 1.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

2,

Kaum war Muttern aus der Stuben Sotva matka ze světnice vyběhla,

Hatten auch die bösen Buben zloba malé jezevčíky posedla,

Längst erreicht das alte Loch, dávno staré jámy dosáhli,

Wo vor einer halben Woch kde před půl týdnem hrabali,

Einer was besond'res roch jedna díra, která obzvláště voněla,

Und die beiden kleinen Knaben oba psíci malí,

Thaten jetzo emsig graben. za činy pilně hrabou dál.

Obrázek 7: Báseň 2.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

3,

Plötzlich schoss mit Blitzesschnelle Tu se vyřítil jak střela,

Über jenes Loches Schwelle přes onen kraj jámy zcela,

Eine grosse Schlang empor velký had se vztyčil vzduchem,

Mit grossem Mund, und kleinem Ohr. s velkou pusou a malým uchem.

Obrázek 8: Báseň 3.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

4,

Listig war der Schlange Blick Lstivý byl hadův pohled,

Sie ging ein Stück in's Loch zurück. vrátil se do jámy hned,

Ein Lächeln spielt um ihren Mund úsměv hraje na hadově líci,

Doch sahens nicht die kleinen Hund'. toho si nevšimli malí psíci.

Sie knieten nieder auf die Erden. Klekli na zem:

>>Wir wollen beide besser werden!<< "Lepší budem, neb nás s sebou vem!"

So sprachen unter vielem Weinen, Se slzami slíbili,

Die unfolgsamen, schlimmen Kleinen. neposlušní, špatní psi.

Obrázek 9: Báseň 4.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

5,

Doch dieses rührt die Schlange nicht. To však hada nedojme,

Zwar macht sie hier ein sanft Gesicht sic tváří se přemile.

(Doch, trau ja einer Boa nicht!) (Avšak, nevěř hroznýši!)

Sie trägt in einem weiten Ringe Obtočí ty malé psíky,

Wie nichts die kleinen Dackerlinge. neposlušné jezevčíky.

Obrázek 10: Báseň 5.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

6,

Und bringt sie, trotz der grossen Hitze, A přináší je navzdory velkému horku,

Zu Muttern, wo sie, mit der Spitze k matce, která je přímo na vrcholku,

Des Schweifs auf die zwei Sünder zeigt na zlobivce ukazuje, ocas přitom napřimuje,

Die Mutter, vor Entrüstung schweigt. matka mlčí, uvnitř však rozhořčeně vrčí,

Drum macht aus edler Diskretion had však mizí ve křoví,

Die Schlange eilligst sich davon. zůstávaje diskrétní.

Obrázek 11: Báseň 6.

Zdroj: Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

Vzpomínky na kněžnu

Dobu během 2. světové války trávila kněžna u svého syna Viléma a jeho manželky Etelky v Hradci. Co se týká jejich vztahu, Mechtilde byla údajně velmi chladná a odtažitá. Jejich vztah byl nucený, a právě proto pobývala kněžna sama ve svých dvou pokojích, které jí byly na zámku vyhrazeny.[74]

I když její vztah se synem Vilémem nebyl úplně dokonalý, tak se svými vnoučaty trávila spoustu času. Brávala je na procházky do zámeckého parku a občas se také sama vydala na delší procházky až k Žimrovicím[75].

Roku 1992 vyprávěl někdejší zaměstnanec u Lichnovských - Miroslav Kolečko - Ladislavu Sonnkovi osobní zkušenost s kněžnou Mechtilde. Uvedl:

"V zámku dlela s knížecí rodinou i stará paní kněžna Mechtilde. Ne však natrvalo. Zdržovala se i doma v Bavorsku, když přijela vlakem, musel pro ni šofér Herudek zajet pokaždé autem do Svinova. Šedesátiletá dáma si svým laskavým přístupem i k českým zaměstnancům získala oblibu u všech ve svém okolí a její pobyt na zámku byl pokaždé čímsi zvláštním, až mimořádným."[76]

Mechtilde se ke svému služebnictvu chovala vždy laskavě a vlídně, na rozdíl od Karla Maxe Lichnovského, který hovořil velmi stručně a výstižně.[77]

[1] Mechtildin pradědeček - Ludwig von Arco si vzal za ženu vdovu Marii Leopoldinu von Pfalz - Bayern, a tak se Mechtilde stala prapravnučkou Marie Terezie.

[2] Olga von Werther pocházela z pruské diplomatické rodiny, zatímco Mechtildina prababička (z matčiny strany) se narodila do rodiny portugalského diplomata.

[3] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[4] Viz. Příloha 3

[5] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[6] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[7] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[8] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[9] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[10] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[11] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[12] Mechtilde Lichnovská. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/...ská

[13] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[14] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[15] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[16] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[17] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[18] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[19] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[20] Viz Příloha 3

[21] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[22] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[23] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[24] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[25] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[26] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[27] Viz příloha 4

[28] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[29] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[30] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[31] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[32] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[33] Mechtilde měla ve své sbírce i Picassovy obrazy. Jedna ze zaznamenaných vzpomínek ukazuje, že jich mohlo být i více. Jednou Mechtilde jakožto obdivovatelka umění a také obdivovatelka slavného španělského malíře, vycházela z mnichovské galerie se třemi Picassovými obrazy, které si zrovna zakoupila. Ovšem svěřila se své kamarádce - básnířce König, která jí obrazy vzala.

[34] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[35] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[36] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[37] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[38] Viz. Příloha 5

[39] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[40] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[41] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[42] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[43] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[44] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[45] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[46] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[47] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[48] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[49] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[50] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[51] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[52] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[53] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[54] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[55] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[56] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[57] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[58] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[59] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[60] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[61] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[62] Její přítelkyně Sidonie Nádherná je pohřbená na stejném místě.

[63] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[64] JUNG, Jiří. Lichnovští z Voštic: a jejich sběratelské a stavební aktivity v letech 1848-1928. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016. ISBN 978-80-7464-917-2.

[65] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[66] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[67] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[68] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[69] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[70] Michal Berg: aristokratka a spisovatelka Mechtilde Lichnowsky [online]. In: 2020 [cit. 2021-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/...Vxs

[71] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[72] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[73] Lichnowsky, Mechtilde, geborene Gräfin von Arco-Zinnenberg. Deutsche Biographie [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné z: https://www.deutsche-biographie.de/sfz53535.html#ndbcontent

[74] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[75] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[76] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4

[77] Státní okresní archiv Opava, fond Sonnek Ladislav, Mgr., kart.4